Rok Růže       

     V roce 2010 se mi dostalo možnosti podílet se na realizaci výstavy Rok Růže, jež byla připomenutím 400 let výročí úmrtí posledního z rodu Rožmberků, Petra Voka. Výstava Rok Růže byla instalována od prosince 2010 do září 2011 v Rožmberském paláci Pražského hradu, poté navštívila jako putovní řadu míst, spojených se tímto významným rodem: návštěvníci ji měli možnost shlédnout například v Českých Budějovicích, Třeboni, Bechyni, Zlaté Koruně či rakouském Freistadtu. Výstava Rok Růže byla součástí rozsáhlého kulturně-poznávacího projektu, který neměl v Česku obdoby. Tento projekt,  nazvaný Rožmberský rok 2011, byl iniciován Národním památkovým ústavem jako správcem někdejších rožmberských rezidenci, partnerem a spoluorganizátorem projektu byl Jihočeský kraj. Na realizaci Rožmberského roku se dále podílely významné instituce, jako je Správa Pražského hradu, obce, církve a řada privátních subjektů. Celou akci provázela řada dalších aktivit v oblasti cestovního ruchu a kultury, které měly za cíl připomenout odkaz rodu Rožmberků: kulturní a společenské akce, výstavy, webové stránky, publikace, soutěže, workshopy a další.
    Jako scénárista kompletní textové části výstavy Rok růže jsem pro prezentaci zvolila formu dvaceti „zastavení“, jež nastiňovaly ve zkratce ať už samotný rod pánů z Růže (Prvopočátky rodu, Rodokmen Rožmberků, Nejvýznamnější příslušníci rodu) či rozsah rožmberského panství a správu rožmberského dominia, tak také aktivity, neodmyslitelně s Rožmberky spojené (Rybníkářství, Pivovarnictví, Stavební činnost, Alchymie). Ale návštěvníci výstavy se vedle oficiální prezentace rodu mohli seznámit i se střípky „dějin každodennosti“, které přibližovaly i „lidskou“ stránku života renesančního člověka (Panny, manželky, vdovy. Role ženy v středověké a raně novověké společnosti,  Od kolébky do hrobu, Zábavy, kratochvíle, radovánky). Kromě výběru témat a jejich textového ztvárnění bylo mým úkolem doplnění výstavních panelů a celé interiérové expozice návrhy předmětů či artefaktů, jež měly ilustrovat každý jednotlivý námět.

Z úvodního panelu výstavy Rok Růže

    V listopadu 2011 uplyne 400 let od smrti Petra Voka: po meči vymírá slavný rod vladařů Rožmberských. Kdo však byli oni Rožmberkové, kteří se ve své době významem srovnávali s postavením krále?  Jaká byla jejich doba a proč se čtyři století jejich vlády tak nesmazatelně vryla do tváře jižních Čech, že dodnes nalézáme na každém kroku stopy jejich působení?

Rožmberkové, potomci starobylého rodu Vítkovců, stáli na samém vrcholu české šlechtické obce jako spojenci a někdy též soupeři českých panovníků. Významní diplomaté a politici i první podnikatelé, renesanční kavalíři a mecenáši, štědře podporující kulturní rozkvět svých panství. Ale také intrikáni, kteří neváhali k prosazení své moci bez zábran použít všech  dostupných prostředků. Přestože v obecném povědomí veřejnosti zosobňují pány z Rožmberka především jejich poslední představitelé Vilém a Petr Vok, nelze pominout příslušníky generací předchozích, kteří položili základy k vytvoření mocného, územně sjednoceného dominia. První či poslední – každý Rožmberský vladař představuje výjimečnou osobnost, jež se podílela na zásadních přeměnách jihočeské krajiny; počínaje architektonickými skvosty světskými i církevními přes vybudování početných rožmberských vrchnostenských měst a městeček, propojených sítí komunikací a obchodních cest až po proslavené jihočeské rybníky.

Pojďme se vrátit do časů minulých,  kdy jih Českého království ovládali velmoži rodu Rožmberků, do údobí, ve kterém se červená pětilistá růže skvěla v erbech sídel od rakouského Haslachu až po středočeské Sedlčany. Výstava Rok Růží jako jedna z částí rozsáhlého projektu Rožmberský rok si klade za cíl připomenout historickou úlohu rodu Rožmberků i jeho kulturní  a společenské dědictví, které ovlivnilo formování jižních Čech hluboko do novověku. K jeho prezentaci si autoři dovolují předložit vedle nástinu „velkých“ politických dějin i exkurz do všedního dne dominia a příbytku aristokrata či ozřejmit nelehkou úlohu ženy ve společnosti na přelomu středověku a raného novověku.

  Vážení návštěvníci, vítejte na putování o dvou desítkách zastavení, jež přibližují vybrané obrazy ze života významného šlechtického rodu pánů z Rožmberka. Jako malý dárek, námět k cestování a současně i pozvánku k nám do jižních Čech jsme pro připravili Průvodce nejzajímavějšími místy našeho kraje, doplněný věrnostním „cestovním pasem“ a  přehledný kalendář s širokým spektrem nabídky kulturních i zábavných akcí pro Vás a Vaše děti. Přijeďte a objevte zámek Kratochvíli, renesanční klenot uprostřed zahrad, pestré uličky pod monumentálním českokrumlovským zámkem, vydejte se pěšky či na kole prastarou Zlatou solnou stezkou nebo lodí po Vltavě kolem nejkrásnějších rožmberských sídel. Bude nám potěšením, jestliže Vás i Vaše rodiny tato výstava osloví a stane se inspirací pro návštěvu  Jihočeského kraje.

   Autoři výstavy děkují Správě Pražského hradu za velkorysé a nezištné poskytnutí výstavních prostor Rožmberského paláce. Rovněž děkují představitelům Jihočeského kraje jako hlavnímu garantovi za možnost realizace projektu Rok Růže. Díky patří také Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích za laskavé zapůjčení uměleckých a dalších předmětů, doprovázejících textovou část výstavy a Národnímu památkovému ústavu, pracoviště České Budějovice za poskytnuté konzultace. V neposlední řadě děkují pracovníkům Státního okresního archivu v Českých Budějovicích za výjimečnou vstřícnost a ochotu při vyhledávání archivního materiálu.