Historie rodu Nosků „po jménu“

Následující text je ilustrativním příkladem rodinné historie, zaměřující se pouze na mužské předky ústřední osoby - tedy zadavatele rodokmenu.

Všechny informace byly zveřejněny se souhlasem rodiny pana Miroslava Noska, kterému tímto děkuji za poskytnutí soukromých rodinných dokumentů a za možnost jejich publikace.

Pátrání po kořenech rodu Nosků „po jménu“, dnes sídlících na bývalé „Hejlů“ usedlosti č.p. 4 v Protivci, vychází z archivních pramenů Státního oblastního archivu v Třeboni. Jde tedy o přímé pokrevní předky po mužské linii, tedy otec, dědové, pradědové atd; k nim jsou s menšími podrobnostmi zařazeny jejich manželky. Další děti manželských dvojic vyjma přímého pokračovatele rodu byly nalezeny, nejsou však z důvodu přehlednosti tohoto textu zaznamenány

Nejstarší stopy rodu lze nalézt ve vesnici Pivkovice, odkud se ještě v 17. století rod dostal do vsi Bílsko. Obě vesnice v šumavském podhůří vrchností spadaly pod panství Protivín a Drahonice, rychtou pak pod Bílsko a dnes leží v okrese Strakonice.

V Pivkovicích nejméně od počátku 17. století stála „Kašovská“ chalupa, jež byla podle nejstarší gruntovní knihy velkostatku Protivín pro rychtu Bílsko (zde vsi Bílsko, Pivkovice a další) z let 1628-1701 v roce 1628 pošacována tehdejšímu držiteli Tomáši Kašovi (Kašemu) na 40 kop grošů: jednalo se tedy o menší nemovitost. Táž gruntovnice pak jmenuje stručně následující držitele, mezi nimiž byli dva přízviska Pastorek – Matouš a jeho syn Martin. Krátce se na této chalupě objevuje také Jiřík HONOS, jenž okolo roku 1689 Kašovu chalupu v Pivkovicích směnil se Šimonem NOSKEM ze vsi Bílsko.

Stejná gruntovnice pro oddíl vesnice Bílsko eviduje roku 1628 Nosků grunt, který byl po smrti předchozího držitele Marka, po chalupě Noska, pošacován rychtářem pozůstalému synovi Marka Noska Matěji na 114 kop grošů: šlo tedy o středně velkou nemovitost.

Domy nesly jména po svých snad původních majitelích, kteří je buď vystavěli nebo se případně na chalupě významným způsobem zapsali, zvelebili ji a podobně. Tyto staré názvy si pak nemovitosti nesly po staletí a jejich držitelé při příchodu na nemovitost „odkládali“ své původní přízvisko a bývali obvykle zváni po domě, kam se nastěhovali, případně používali své původní přízvisko jako „vulgo“ (alias, seu). Není tak výjimkou, že jedna osoba (myšleno muž, držitel nemovitosti) vystřídala za svůj život několik přízvisek. Viz dále Jiřík Honos, také Nosek a Vaňata, též i Žák.

Tak tedy: někdy okolo roku 1689 směnil Jiřík HONOS Kašovu chalupu v Pivkovicích se Šimonem, hospodářem na NOSKOVĚ živnosti v Bílsku. Grunt Noskovský měl dle gruntovní knihy velkostatku Protivín (1700) 1705-1882 „gruntův pod 22 strychů, loučnýho pod 3 vozy sena, votavy pod 1 vůz, contribuci platí z 7/16 lánu, robotuje s párem volma, chová jednu kobylu, úroku Svatojiřského [platí] 1 kopu 5 krejcarů, Svatohavelského 1 kopu 5 krejcarů. Desátek do Bílska žita, ječmene i ovsa po 3 věrtelích.“

O Noskově chalupě resp. jejích držitelích se zde můžeme dočíst: „Svrchu jmenovaný hospodář (myšleno další Nosek v pořadí od první gruntovnice, jeden z předchůdců Jiříka Honose) ušel pryč, po něm zůstala Anna dcera, ta vzala sobě Gregora (Jiříka) Švece, ten s ní i s dětma podobně ušel, po nich Šimon Hovorka z Pivkovic, ten vystavěl sednici. Po něm dostal se Jiřík Honas, ten stavěl vše...“

Jiřík Honos se ujal živnosti pošacované tehdy na 80 kop grošů: předchozí střídání majitelů se pravděpodobně neblaze podepsalo na hodnotě nemovitosti, o čemž svědčí i to, že mu z hodnoty 80 kop grošů bylo ještě milostivou vrchností protivínskou dalších 30 kop odpuštěno „že mnoho stavěl“ (míněno investoval do nemovitosti, opravoval).

Jiřík Honos, nyní tedy Nosek, držel Noskův statek v Bílsku do roku 1708: toho roku byl jakožto schopný hospodář „převelen“ protivínskou vrchostí na velký 200 kopový grunt Žákovský neb Vaňatovský v Bílsku a počal být znám pod přízviskem „Vaňata“, ale též ještě Nosek. Důvodem směny bylo, že „Nemoha Jakub Žák neb Vaňata živnosti této práv býti, poněvadž tuto mnoho pole bylo (…) pak jí dobrovolným handlem ujal Jiřík Nosek, kdež on hned na zimu vše zasil a budoucně sám požnouti bude, předešlý pak hospodář (Jakub) vzděláns dluhy a kontribuci až do středopostí zaplatí.“

Jakub Žák vulgo Vaňata byl zetěm Jiříka Noska a ujal místo něho menší ale zvelebenou Noskovu živnost v Bílsku, dlouho ji však nedržel a následovalo totéž, co před pár lety: „Léta 1714 jsouce Jakub Nosek (= předtím po chalupě Vaňata neb Žák) ničemným hospodářem a nemoha platu ani robot vystávali, pustil živnost tuto Matoušovi, synu vlastnímu Jiříka Vaňaty (tedy Honase, poté Noska na Vaňatovým resp. Žákovým) z Blískýho (dnes vesnice Bílsko) též contribuci a platy jíž se nesly, a tak jest jemu propuštěná v předešlej sumě za 80 kop.“

Poté následují přímou pokrevní řadou další Noskové na stejném gruntu: chalupa Noskovská dostala při číslování domů v 80. letech 18. století popisné číslo 20.

Všichni z rodu jsou psáni jako sedláci.

Ve třicátých letech 20. století Tomáš Nosek z Bílska přiženil do vsi Protivec na statek č.p. 4.

Rodová posloupnost po mužské linii

Jiřík HONOS, poté Nosek, později Vaňata vulgo Žák

* okolo 1660 dle věku ze soupisu poddaných, ten se blíží skutečnosti obvykle více než matriční knihy (zde bývá věk zkreslen +/- o cca deset let i více, zvláště u těch nejstarších).

Starší podklady vrchnostenské provenience pro velkostatek Protivín a Drahonice (před rokem 1700) nejsou k dispozici, matrika farnosti Bílsko pak jsou od roku 1677 (1678). V těchto matrikách se v jednom případě lze setkat s přízviskem HONOS a to u jisté Alžběty Honosové, pocházející z Heřmaně, která se v listopadu 1681 v Bílsku provdala. Otcem Alžběty byl roku 1681 již zesnulý Jan Honos z Heřmaně a není vyloučeno, že byl také otcem Jiříka Honose. Pro takto starou dobu ale chybí podklady, které by to potvrdily.

+ 25.2.1727, Bílsko

manželka: Dorota (okolo 1660 – 17.11.1733 Bílsko)

oddáni před 1688 – tehdy se jim v Bílsku narodilo první dítě

Matouš NOSEK, rozený na Vaňatově gruntu, syn Jiříka a Doroty

* 18.9.1690, Bílsko

+ 24.6.1755, Bílsko

manželka: Voršila, dcera Víta Tomše ze Svinětic (okolo 1695 – 11.6.1743 Bílsko)

oddáni: 25.5.1721, Bílsko, Matouš Nosek byl již vdovcem

Václav NOSEK, syn Matouše a Voršily

* 3.3.1729 ve 23,00 hodin (údaj o přesném čase je výjimečný), Bílsko

+ 7.1.1805, Bílsko č. 20 (na „dušnost“)

manželka: Terezie, dcera Lukáše Stříbrného, sedláka z Pivkovic, narození a úmrtí nehledáno

oddáni: 11.7.1762, Bílsko, Václav Nosek byl vdovcem, poprvé se ženil 11/1753

Matěj NOSEK, syn Václava a Terezie

* 27.12.1767, Bílsko

+ 3.4.1817, Bílsko č. 20 („3/4 léta bolavou nohu měl, též na souchotiny“)

manželka: Alžběta rozená Turková, dcera sedláka Jiříka Turka z Pivkovic č. 5, narozena okolo 1775, úmrtí nenalezeno. Po smrti Matěje Noska se 27.1.1818 podruhé provdala za Josefa Vojíka, spolu žili v Bílsku na č.p. 20.

oddáni: 26.11.1797, Bílsko

František NOSEK, syn Matěje a Alžběty

* 1.10.1802, Bílsko č. 20

+ 24.7.1865, Bílsko č. 20 („ztvrdnutí žaloudku“)

manželka: Dorota rozená Maroušková, dcera sedláka Františka Marouška ze Skal č. 1 a Anny rodem Hálkové z Paračova č. 9, narozena okolo 1819, úmrtí nehledáno.

oddáni: 31.1.1832, Paračov

Václav NOSEK, syn Františka a Doroty

* 28.9.1842, Bílsko č. 2019

+ 12.1879, Bílsko č. 20 („tuberkuloza“)

manželka: Kateřina rozená Rebeková ze Sedliště č. 1, dcera sedláka Václava Rebeky a Anežky Šrámkové ze Zaluží. Narozena podle druhotných pramenů 7.7.1842. Zemřela mezi 1900 – 1910 dle druhotných pramenů.

oddáni: 8.11.1864, Heřmaň

František NOSEK, syn Václava a Kateřiny

* 1.10.1865, Bílsko č. 20

+ 12.10.1913, Bílsko č. 20 („TBC plic“)

manželka: Marie, dcera sedláka Františka Kudlaty z Netonic a Marie rodem Buchtelové z Ražic, narozena 25.2.1869, zemřela po roce 1921.

oddáni: 6.10.1891, Bílsko

Tomáš NOSEK, syn Františka a Marie

* 10.12.1901, Bílsko č. 20

+ 1.1.1965, Protivec č. 4

manželka: Aloisie rozená Jiraňová, dcera sedláka Dominika Jiraně z Protivce, narozeného v Protivci 1.8.1865, a Aloisie rodem Schwarzböck, narozené ve Vídni 2.6.1883. Aloisie Jiraňová se narodila v Protivci 6.6.1911.

oddáni: 29.4.1930, Strunkovice nad Blanicí

Bratr Tomáše Noska, Jindřich Nosek, narozený v Bílsku č. 20 roku 1911 se ve Strunkovicích nad Blanicí oženil s dvojčetem své švagrové Aloisie – Markérou Jiraňovou. Spolu pak žili ve Strunkovicích nad Blanicí, po předčasné smrti Jindřicha Noska následkem úrazu zde vdova Markéta Jiraňová dožila a více se neprovdala. Syn manželů Jindřicha Noska a Markéty Jiraňové Vladimír dnes žije v Českých Budějovicích.

Podle trhové smlouvy, pořízené soudní kanceláří okresního soudu ve Vodňanech, 15. května 1930 manželé Aloisie a Tomáš Jiraňovi prodali usedlost č.p. 4 v Protivci se všemi přidruženými nemovitostmi a příslušenstvím manželům Noskovým: tedy své dceři Aloisii a zeti Tomášovi.

Miroslav NOSEK, syn Tomáše a Aloisie   

* 1.2.1933, Protivec č. 4

+ 29.3.2009, Prachatice

manželka: Růžena rozená Petrášková, dcera sedláka Františka Petráška z Bělče, narozeného v Bělči 25.3.1909, a Marie rozené Novákové, která se narodila v Žernovicích 19.3.1911. Růžena Petrášková se narodila v Bělči 12.6.1939.

oddáni: 23.4.1960, MNV Prachatice

Z manželství Miroslava a Růženy Noskových vzešly čtyři děti: Miroslav (1964), Josef (1966), Růžena (1970 ) a Ludmila (1974).

Na usedlosti č. 4 v Protivci dnes žije nejstarší ze sourozenců Miroslav, jenž je otcem syna Miroslava (1984) a dcery Aleny (1982); představují tak desátou resp. jedenáctou generaci rodu Nosků „po jménu“.